Větrná energetika v Evropě zažívá historicky nejsilnější roky. Podle dat asociace WindEurope bylo v roce 2025 v Evropě instalováno 19,1 GW nového větrného výkonu a vítr nyní pokrývá přibližně 20 % veškeré spotřeby elektřiny v Evropské unii. V některých zemích je jeho podíl ještě daleko vyšší – v Dánsku dosahuje 50 %, v Irsku a Litvě přes 33 % a ve Velké Británii přes 31 %. Celková evropská kapacita větrných elektráren přesáhla 304 GW a do nových projektů v roce 2025 bylo investováno 45 miliard eur. Tahounem rozvoje bylo především Německo s více než 5 200 MW nového výkonu, za ním Turecko s 2 100 MW a Švédsko s 1 800 MW. Pozoruhodné je, že nové elektrárny vznikají i na válkou sužované Ukrajině, kde bylo nainstalováno 325 MW.
Na tomto úspěšném evropském příběhu se Česká republika podílí jen marginálně. V roce 2025 přibylo v tuzemsku pouhých 13 MW nového větrného výkonu, celkový instalovaný výkon tak dosáhl jen 372 MW, což je pouhé jedno procento evropského součtu. Podíl větrné energie na výrobě elektřiny v ČR dlouhodobě stagnuje kolem jednoho procenta – tedy dvacetinásobně méně než evropský průměr.
Odborníci i asociace OZE se shodují, že problém nespočívá v technologii ani v nedostatku vhodných lokalit. Překážkou je zejména zdlouhavý a komplikovaný povolující proces a polarizovaný postoj části samospráv a veřejnosti. Jako krok správným směrem lze vnímat první konkrétní mapu takzvaných akceleračních zón, kterou vláda vydala v dubnu 2026 a která má umožnit rychlejší výstavbu větrných i solárních elektráren v předem vymezených územích. Zda to bude stačit k výraznějšímu zlomu, se teprve ukáže.
Zdroj: investicniweb.cz
