Spojené státy nainstalovaly v prvním čtvrtletí roku 2026 rekordních 9,7 GWh kapacity bateriového úložiště energie, což představuje meziroční nárůst o 32 procent. Uvedlo to Sdružení solárního průmyslu (SEIA) ve své zprávě zveřejněné 21. května. Podle organizace jde o vůbec nejvyšší objem instalací úložišť za první čtvrtletí v historii USA.
Z celkového objemu připadlo na velkokapacitní (utility-scale) projekty 1,5 GW respektive 7,8 GWh, na komerční a průmyslové instalace 648 MWh a na rezidenční segment 515 MWh. Téměř polovina, konkrétně 48 procent, instalované velkokapacitní úložné kapacity je umístěna společně se solárními elektrárnami, 51 procent funguje samostatně a zbytek doplňuje větrné elektrárny.
Datová centra jako hlavní hnací síla
Nejnovější čtvrtletní zpráva, kterou pro SEIA připravila společnost Benchmark Mineral Intelligence, předpovídá do roku 2030 nasazení 613 GWh úložné kapacity na americkém území, což je mírné zvýšení oproti dřívějším odhadům. Podle Darrena Van’t Hofa, prozatímního prezidenta a generálního ředitele SEIA, se obchodní opodstatnění baterií dál posiluje. „Mimořádně silné první čtvrtletí v oblasti energetického úložiště jen potvrzuje základní přednosti této technologie: je odolná vůči cenovým šokům paliv, udržuje nízké náklady na elektřinu a posiluje spolehlivost sítě,“ uvedl Van’t Hof v prohlášení.
Podle Van’t Hofa se datová centra stala hlavní hnací silou nasazování energetického úložiště. Ačkoli americké energetické společnosti ohlásily desítky gigawattů nové plynové výroby pro nová či rozšiřovaná datová centra, mnohé z nich – stejně jako samotné technologické firmy provozující datová centra – sahají po bateriových úložištích, aby mohly rychleji připojit nové kapacity k síti, zálohovaly kritické procesy a zmírnily problémy s kvalitou napájení způsobené kolísající výpočetní zátěží.
Někteří velcí provozovatelé datových center posouvají hranice litiových baterií, které jsou podle odborníků nejekonomičtější při době vybíjení do čtyř hodin. Minulý týden oznámily společnosti Meta a Enbridge spolupráci na projektu o výkonu 365 MW solárních zdrojů kombinovaných s 200 MW respektive 1,6 GWh baterií Tesla, jež mají podpořit datové centrum stavěné poblíž Cheyenne ve Wyomingu. Podle firem bude instalace schopna dodávat maximální výkon po dobu osmi hodin, tedy více než dvojnásobek současného průměru tří hodin, který udává SEIA.
Shan Tomouk, vedoucí pro bateriová úložiště (BESS) a energetiku ve společnosti Benchmark, označil energetické úložiště za „kritickou infrastrukturu energetické bezpečnosti“ a v prohlášení uvedl, že pro budoucnost odvětví je klíčová „podpůrná politická situace“.
Geografické rozložení a politické překážky
Vlastní cíle pro nasazení úložišť energie má nyní třináct států, mezi nimi Kalifornie, Massachusetts a New York. Ačkoli kumulativní instalace zůstávají soustředěny v několika málo státech – Kalifornie (60,6 GWh), Texas (29,2 GWh) a Arizona (20,2 GWh) – nejnovější zpráva SEIA ukazuje u novějších projektů širší geografické rozložení. Podle organizace zaznamenaly v prvním čtvrtletí „výrazné přírůstky“ instalované kapacity Georgia, Iowa a Mississippi.
Žebříček deseti států s nejvyšším nasazením energetického úložiště uzavírají Nevada, Nové Mexiko, Colorado, Oregon, Havaj, Idaho a Massachusetts, přičemž všechny mají alespoň 1,5 GWh nainstalované kapacity.
Van’t Hof však upozornil, že dlouhodobé vyhlídky odvětví ohrožuje pokračující patová situace kolem federální reformy povolovacích procesů v energetice. Demokraté ve Washingtonu, kteří mají v Senátu dostatek hlasů na zablokování širší legislativy reformy povolování, podmiňují dohodu tím, že Trumpova administrativa uvolní svůj fakticky zavedený zákaz schvalování velkých větrných a solárních projektů vyžadujících federální povolení.
Ve zvláštním přehledu nazvaném „American Energy Is Under Threat“, který sleduje 101 GW projektů čisté energie ohrožených „politickými útoky“, SEIA uvádí, že Trumpova administrativa „využívá veškeré dostupné nástroje“ ke zpomalení nasazování solárních a úložných kapacit, zatímco upřednostňuje „své preferované zdroje energie“ – tedy uhlí, plyn a jádro. Podle organizace tento problém ohrožuje 36 procent energetických projektů, které mají být uvedeny do provozu do roku 2030.
„Úložiště mohou Americe pomoci uspokojit rostoucí poptávku po energii a posílit energetickou nezávislost, ale jen pokud Washington dovolí solárnímu a úložnému průmyslu stavět,“ uzavřel Van’t Hof.
Zdroj: utilitydive.com
